Mise na Ukrajině II.
AKTUALIZUJEME - Pracovníci Arcidiecézní charity Olomouc jsou na Ukrajině... Účastníci cesty ředitel Václav Keprt, vedoucí humanitárního oddělení Martin Zamazal a koordinátor humanitární pomoci Rostislav Strojvus se setkali s představiteli Caritas Kyjev a prezidentem Caritas Ukraine...
Pondělí 4. dubna. Jsme stále v Kyjevě. Pokračujeme v návštěvě místních charitních organizací...
Pondělí 4. dubna - Kyjev
Caritas Kyjev
Naše další zastávka. Charita při kyjevské řeckokatolické církvi působí v malé budově schované na sídlišti poblíž školy a kostela. Když nás však otec Roman Syrotych pozve dovnitř, objeví se před námi optimistický barevný prostor.
Přestože Charita pomáhá v současnosti desítkám tisícům potřebných, a nechala své sídlo zrekonstruovat, může být její činnost ze dne na den ukončena. Není totiž vyjasněno, komu budova patří. Vedení města jí tak nájem prodlouží vždy jen na pouhé tři roky. Charitním pracovníkům nezbývá nic jiného, než na vlastní pěst vyřizovat administrativu, dohledávat potřebné dokumenty a pátrat po majiteli.
Tým Caritas Kyjev se skládá z 5 zaměstnanců a nejrůznějších dobrovolníků. Nejdříve začali pomáhat dětem bez domova (3 – 18 let) ve spolupráci se školní jídelnou. Dobrovolníci vyhledávali malé děti po městě i ve sklepích domů... V současné době naštěstí dětí bez domova v Kyjevě značně ubylo. „Potýkáme se ale s jiným problémem – pomáháme dětem rodičů, kteří jsou závislí na alkoholu a jiných drogách, a o děti se nestarají,“ uvádí otec Roman. Každý den Charitu navštíví 100 takových dětí. Mnohdy jsou na tom hůř než sirotci.
Zde se děti mohou najíst
Ekonomická krize žene lidi do náruče alkoholismu
Ukrajina se nyní vypořádává s ekonomickou krizí. Lidé nemají práci a řeší existenciální problémy. Nájem v Kyjevě stojí zhruba 800 hřiven, avšak výplata či důchod se pohybuje v rozmezí 1200 – 3 000 hřiven. Mnozí se navíc starají o celou rodinu a ceny věcí, které jsou třeba k životu, se zvyšují. „Například jedna krabice plenek o 30 kusech dříve stála 180 hřiven, nyní se její cena vyšplhala už na 600 hřiven,“ podotýká otec Roman. Existenciální problémy vedou u mnohých lidí k závislosti na alkoholu. Caritas Kyjev pracuje jak se závislými dospělými, kteří mají vůli problém řešit, tak i s dětmi těch závislých rodičů, kteří se o ně nestarají. „Tyto děti žijí hůř než děti, které rodiče vůbec nemají,“ míní otec Roman.
Tři měsíce se protáhly na roky
Další kategorií, která potřebuje podporu, jsou přistěhovalci z východu země. „Když k nám zhruba před dvěma lety první z nich přijížděli, byli lehce oblečení a bez větší výbavy, zkrátka tak, jak utekli z nebezpečí. Ukrajina nebyla na nic takového připravena, museli jsme jim hned dodat materiální pomoc,“ vypráví dál Roman Syrotych s tím, že mnozí uprchlíci se domnívali, že se tak do tří měsíců vrátí zpátky domů. Nestalo se tak. Měsíce ubíhaly a jim docházely peníze. Přistěhovalců z východu se tehdy na Caritas Kyjev chodilo zaregistrovat asi 500 denně. „Nyní jich máme zaregistrováno celkem 20 000, z toho 15 000 jsme jednorázově pomohli,“ pokračuje otec. Podle něj oficiální čísla hlásí, že na území Ukrajiny, kde se neválčí, nyní přebývá v provizorních podmínkách 1,7 milionů přistěhovalců.
Pokoj myšlenek a emocí
Ano, i tam se při návštěvě kyjevské Charity podíváme... Děti uprchlíků zde vstupují do kouzelného světa. Visí tu pohádkové kostýmy, plyšové hračky, nechybí pískové obrazy nebo i klavír, jehož klávesy jsou barevné a polepené srdíčky, mincemi, perlami nebo třeba pavoukem. „Podle barvy kláves a tónů, které vydávají, psycholog rozpozná, co se může dít v nitru dítěte. Tyto děti přišly do úplně jiného prostředí, rodina je materiálně nezabezpečená a ve škole je mnohdy neberou,“ popisuje dál otec Roman. Caritas Kyjev je tak pro spoustu těchto dětí jediným místem, kam chodí rády. „Když jsme se jich ptali, čím by chtěly být, mnohé odpovídaly, že až vyrostou, založí si svou Caritas,“ usmívá se Roman Syrotych.
Klienti Charity se také učí práci s počítačem, vyhrávají fotbalové turnaje nebo šijí prostěradla, která pak putují k potřebným rodinám.
Že nemají tyto barevné papírové peníze cenu? Omyl. Tuto „měnu“ děti dostávají během měsíce za věci, které se jim podaří vyrobit či uskutečnit. Na konci měsíce pak za ně při bazaru mohou pořídit nejrůznější sladkosti, hračky a podobně. „Nejvíc dětí si však nakupuje jídlo,“ konstatuje otec Roman.
Pondělí 4. dubna - Caritas Ukrajina
Na východě Ukrajiny se odehrává největší humanitární krize, kterou Evropa pamatuje od 2. světové války. A svět si toho nevšímá. To, a mnohé další, se dozvídáme od prezidenta Caritas Ukrajina Andrije Waskowycze...
V pondělí odpoledne vyrážíme do Caritas Ukrajina. Vítají nás přátelsky, přesto se mezi námi vznáší tíha. Tíha toho, co se děje na východě Ukrajiny. Podle prezidenta Charity je nejhorší situace ve třech oblastech, kterých se dotýká válečná fronta. „Většina lidí odsud utekla a zůstávají jen staří a nemocní obyvatelé, někteří z nich ležáci, o které se nemá kdo starat. Někdy pomůžou sousedé, jindy se ale takový člověk nedostane k jídlu ani k lékařské péči a umírá sám v prázdném domě,“ líčí nám. Podle Andrije Waskowycze v tuto chvíli nikdo netuší, jaká je v této zóně přesně situace.
Spousta obyvatel východních oblastí, kde se válčí, utekla do sousedních regionů. Starousedlíci jim nabídli pomoc, ubytovávali je dokonce u sebe doma. Válka však trvá příliš dlouho. „Obyvatelé těchto přilehlých oblastí jsou na tom mnohdy ještě hůř než přesídlenci. Někteří si tak kladou otázku, proč jim pomáhat, když sami potřebují pomoc. Je těžké tam teď udržet stabilitu,“ pokračuje prezident Charity.
Večer ujíždíme mikrobusem co nejblíže k Lopatynu. Skautský dobrovolník Honza Lebeda pořizuje další zápis z cesty do svého deníku. Začíná se stmívat...
Příští zastávka bude v Lopatynu...
Karolína Opatřilová, ACHO
Předchozí zápisky z cesty:
Ternopil, Kyjev (Majdan) Mise na Ukrajině I.
Pokračující zápisky z cesty:
Lopatyn, Lvov, Bortniky... Mise na Ukrajině III.